Příroda ve Finsku
Finové milují přírodu a naučili se s ní žít. Drsné zimy i přes moderní vymoženosti silně ovlivňují život místních lidí. Posvátným mytologickým zvířetem je pro Finy medvěd, který se dodnes vzácně v přírodě vyskytuje.
Finská příroda je charakteristická lesy a jezery. Družicové snímky z roku 1987 ukázaly, že počet jezer je 190 tisíc. Největší počet jezer se nachází ve 
Finské jezerní plošině. Většina je hluboká okolo 50 m, u nejhlubších z nich dosahuje dno pod úroveň hladiny moře. Vlivem působení skandinávského ledovce má většina jezer lalokovitý tvar pobřežní čáry a jsou charakteristická množstvím ostrůvků, které vykukují nad hladinu. Na místech výškového rozdílu mezi jezery stékají krátké řeky s velkým průtokem vody, nebo tu jsou postaveny přehrady. Jezera na severu země se svým charakterem liší a jsou odvodňována do Bílého moře. Je to dáno Baltským štítem, jenž se vynořuje z vody a obrátil tok řek z jihu na sever.
Krajinu Finska tvoří různé pahorky, valy, hřbety a sníženiny, ale výškové rozdíly nejsou velké. V nejsevernější části Finska Laponsku se z převážně otevřené krajiny zvedají náhorní plošiny, křemencové vrcholky a tundrové vrchy, kterým často místní obyvatelé přisuzují nadpřirozené schopnosti.
V jižní části se lesy podobají těm našim, ale jsou odborníky nazývané tajgou. Liší se odolností flóry, která se musí přizpůsobit drsnějším klimatickým podmínkám. V severních končinách a za polárním kruhem se vyskytují hlavně vysokohorské a arktické druhy dřevin. Nejsevernější místa a nejvyšší vrcholy pokrývá tundra. Na jihu Finska, které je více obydleno, převládají nad lesy pole.
Typické pro celé Finsko jsou rašeliniště a bažiny. Jde většinou o neprůchodné oblasti, ve kterých je třeba dávat pozor především na plovoucí ostrovy rašeliníku. Nejbezpečnější je navštívit tuto dominantu v národních parcích, kde jsou vybudované dřevěné chodníky.
Finská fauna je podobná středoevropské. Výrazné zastoupení, které je dáno poměrně širokými oblastmi nepatrně zasažených civilizací, tu mají šelmy a větší živočichové. Králem severských lesů, na kterého můžete narazit po celém Finsku, je los. Severní oblasti obývají sobi, kteří jsou svým vzrůstem podobní spíše srnce. Je třeba mít se na pozoru před medvědy, kteří žijí převážně nedaleko ruských hranic v oblasti Karélie. Potkat tu můžeme i vzácného rosomáka, který se však za normálních okolností člověku vyhýbá. Unikátní je výskyt tuleně kroužkového v jezeře Saimaa. Jde o původně mořský druh tuleně, který se po době ledové před osmi tisící lety, kdy byl ještě Baltský štít pod úrovní moře, dostal do oblasti, která byla po jeho vynoření uzavřenou. Postupem času se adaptoval na sladkou vodu.
Finové bývají vzorem v péči o životní prostředí. Přesto se neubrání tomu, že především nezanedbatelný dřevozpracující průmysl do přírody zasahuje. Proto se Finové snaží své nejkrásnější a nejvzácnější oblasti uchránit v národních parcích a rezervacích. Ty většinou bývají ukryty a cíl vaší cesty si musíte předem najít na mapě. Překvapí vás krásná místa s tábořišti, kde je vždy připravený dostatek dřeva na oheň.